zájezdy Kuba
Současná Kuba
Na deprimované Kubě vždy všechno skřípalo a praskalo. Ale teprve nyní, když už Kuba není podporována sympatizujícím Sovětským svazem, jsou všechny ty praskliny vidět. Mnoho rodin žije v přeplněných domácnostech. Většina lidí vydělává méně než 25 dolarů měsíčně. Na počátku devadesátých let, po kolapsu východního bloku, který Kubu dříve velice pod poroval, musel Castro přebudovat celý ekonomický systém. Do roku 1993 bylo pro Kubánce nelegální vlastnit dolary.
Od té doby se situace změnila a většina kubánského hospodářství byla odevzdána do rukou všemocného dolaru. Mnoho zboží a jídla je k dostání pouze v těchto dolarových obchodech. Kubánci se nyní dělí na chudé a na ty, kteří mají přístup k dolaru, získávaný buď pomocí svých příbuzných v zahraničí, kteří jim posílají peněžní poukázky, nebo prací v zahraničních firmách, kde je mzda vyplácena v dolarech, případně ještě v turismu, kde je možnost dolarového spropitného.
Socialismus v praxi
Za deset let se mezi těmito dvěma skupinami Kubánců vytvořila tak hluboká propast, že Castro byl nucen jednat, aby členění společnosti zabránil. Všechny zahraniční měny musí být nyní vyměněny za konvertibilní peso a pro výměnu amerických dolarů jsou zavedeny vysoké poplatky. Chudoba byla potlačena zdvojením hodnoty minimální mzdy a ztrojnásobením penze. Do očí bijící nefunkčnost kubánského hospodářství a potřeby kubánských lidí není možné ignorovat.
Na Kubě ještě stále není úplná svoboda projevu, svoboda tisku a svoboda volně vycestovat za hranice země. Nicméně dosud ještě není na Kubě vidět oslepující, srdcervoucí chudoba, jako např. v Bangladéši, Indii či jiných částech Latinské Ameriky. Bydlení je poskytováno státem – je nepravděpodobné, že na Kubě uvidíte bezdomovce spícího na ulici – a i když Kubánci dostávají málo jídla na příděl, mají co jíst. Všichni Kubánci mají právo na bezplatnou zdravotnickou péči. Vzdělání je zdarma a je dostupné všem. Průměrná délka života vzrostla z 57 v roce 1958 na 77 v roce 2007 – čtrnáctá nejdelší na světě.
Rajský ostrov
Velký nedostatek tvrdé měny donutil Kubu, aby akceptovala turismus, který dokonce předstihl i cukrovarnický průmysl a stal se tak zdrojem největšího příjmu. Je zřejmé, proč je Kuba mnoha lidmi vnímána především jako idylický, sluncem zalitý a blankytným mořem omývaný úkryt před světem. Snad nejznámější je Varadero na severu.
Dlouhé pobřeží s nádhernými plážemi pokrytými bílým pískem se třpytí v záři slunečního svitu. Mezi další klenoty kubánské plážové turistiky patří Guardalavaca, její rovnocenný soused Playa Esmeralda a ostrovy Cayo Largo a Cayo Coco. Amatérští námořníci oceňují nespočet přírodních přístavů, v dáli na obzoru rybáři relaxují při lovu mečounů, zatímco potápěči objevují krásy mnoha korálových útesů a zkoumají potopené vraky. Mnoho cestovatelů stále holduje tradičním organizovaným turistickým zájezdům.
