Stará Havana
Hlavní město ostrova s téměř třemi tisíci obyvateli je jedním z nejopojnějších míst na světě. Již od počátečních námořnických časů a po celá 50. léta – kdy gangsteři živící se obchodem s prostitucí a karbanický hluk učinili Havanu dekadentním místem si město udržovalo trochu ošuntělé a ospalé kouzlo. A tuto nostalgickou přitažlivost má stále. Dnešní Havana je jedinečnou a fascinující studií úpadku.
Nespoutané vlny oceánu a spršky slaného moře zničily velkou část Malecón, přepychovou promenádu a silnici, která se táhne po okraji moře. Po celém městě najdete rozpadající se tří až čtyřpodlažní domy, stojící jen zázrakem, zadní uličky, na kterých hrají děti místní baseball a jejich rodiče a prarodiče jen tak postávající na zápraží. Ve Staré Havaně zaplňují pulzující náměstí velkolepě opravené koloniální paláce a majestátní barokní kostely.
Tři nejdůleitější části Havany
Kdysi to bylo nejhezčí koloniální město Ameriky a jeho majestátnost nebyla zničena ani desetiletími krize a zanedbávání. Stejně tak, jak je Castro vzdorný, je i tohle město živé, dýchající, vitální. Havana se rozprostírá na více než 700 000 metrech čtverečních a je rozdělena do mnoha obvodů.
Největší pozornost na ostrově Kuba si za slouží Habana Vieja (Stará Havana), Centro Habana (Centrální Havana), Vedado a snad také Miramar. Poslední dva jmenované obvody jsou novějšími španělskými čtvrtěmi a nacházejí se v západní a jižní části starého města. Většina sousedících oblastí se dá prozkoumat pěšky, ale pokud chcete poznat oblasti, které spolu nesousedí, doporučujeme pronajmout si taxi nebo cocotaxi (kára poháněná motorkem z motocyklu).
Stará havana
Nejstarší část Havany je také tou nejkouzelnější, i když restaurační práce a třpytící se nánosy pastelových koloniálních barev (plus přísná policejní přítomnost na každém kroku) zanechávají trochu očištěnější pocit než vybledlé dělnické sousedství, které se rozléhá podél pobřeží a ve vnitrozemí. Jako sídlo těch nejhezčích historických pamětihodností ve městě je Stará Havana místem, kde budete chtít strávit většinu svého času, jestliže je nějak limitován.
Historie Havany
Původně byla Havana na ostrově Kuba založena roku 1515 na jižním pobřeží. Později, v roce 1519, byla přemístěna podél rozlehlého přírodou vytvořeného přístavu, kde leží dodnes. Během 16. století používala přístav flotila galér obtěžkaných poklady jako svou zastávku na cestě z Nového světa domů do Španělska. Pirátské útoky urychlily stavbu rozsáhlých obranných opatření – kolosální pevnosti, řetěz přes přístavní most, markantní městské zdi – a udělaly tak z Havany „opevněnou baštu Západní Indie“.
Nejbohatší obyvatelé bydleli se svými otroky ve velkých domech vybudovaných ve stylu mudéjar, křesťansko-muslimské architektonické tradice, pocházející ze středověkého Španělska. Do polostínu ponořené dvory se ukrývaly za masivními dveřmi, roletami z latěk, rytými železnými mřížemi (rejas) a barevnými okny (mediopuntos).
Architektura města a UNESCO
Výskyt takových architektonických divů ve městě Havana, nehledě na jejich zchátralý stav, vedl UNESCO k tomu, že v roce 1982 vyhlásilo Havanu místem světového dědictví. V hlavní turistické čtvrti je opravováno stále více budov, hlavně díky fondům Národního historického úřadu pod vede ním Eusebia Leal Spenglera. Po opravách se z nich stávají hotely, muzea, galerie, nebo znovu ty nádherné staré obchůdky, jakými kdysi bývaly.
Mnoho dalších budov, stejně jako na zbytku ostrova Kuba, je stále podpíráno jen dřevěnými sloupy: jejich arkády, vroubkované sloupy a mozaikové dlaždice vrávorají z posledních sil a modlí se, aby se stal restaurační zázrak. V noci, daleko od všech barů a restaurací, je temnota ulic přerušovaná pouze neonem vyzařovaným z televizních obrazovek v malých předních pokojích a příležitostnými světly starobylých Chevroletů a Plymouthů, přestože ve většině historického centra dnes najdete hlavně pěší zóny.
