Kam se vydat?
Minigalerie
Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie
PředchozíPředchozí
DalšíDalší

Další články

Dovolená s Fidelem a Che Guevarou: Poznejte „revoluční“ Kubu, dokud to jde ESO Travel na Novinky.cz
Chcete strávit dovolenou na pláži, v horách, výlety po městech a přitom na vlastní kůži zažít, jak se žilo za socialismu?
Sedm nej, které na Kubě nesmíte vynechat ESO Travel na Novinky.cz
Díky celoročně příjemným teplotám a minimu srážek v zimních měsících je Kuba jednou z nejoblíbenějších zemí...
Kam na Kubu bez turistů? Zkuste východ, ráj s bílým pískem a dlouhými plážemi ESO Travel na Novinky.cz
Kuba byla a je karibskou legendou. I přes mnohá úskalí se tady žije naplno a každý den naplňují drobné radosti...

zájezdy Kuba

To nejlepší z Kuby To nejlepší z Kuby 10. 10. - 21. 10.
54 990,-
Velký okruh Kubou Velký okruh Kubou 26. 10. - 06. 11.
71 590,-
Kuba - Varadero Kuba - Varadero 10. 10. - 21. 10.
29 990,- Pullman **, Varadero
26. 07. - 03. 08.
20 774,- Hotel Mar del Sur **, Varadero

Castrova Kuba

Castrova novátorská vláda okamžitě nařídila snížit nájmy, stanovila nové platební tarify a limitovala velikost pozemků na 390 hektarů. Následovalo úplné znárodnění – vláda znárodnila továrny, služby a většinu půdy. Byly stanoveny základy pro téměř všeobecnou státní zaměstnanost. Současně vláda zahájila radikální a osvícený program, jehož hlavním úkolem bylo vymítit negramotnost a poskytnout zdarma vzdělání a zdravotní péči všem.

Masové emigrace

Centralizovaný, všemocný stát se všem Kubáncům nelíbil. Média byla brzy kontrolována, slíbené volby se nikdy neuskutečnily a byly založeny Komise na obranu revoluce, aby sledovaly opozici a disidenty. Na počátku revoluce byly desetitisíce lidí budících dojem, že nesympatizují s revolucí a jejími cíli, zadrženy a uvězněny nebo poslány do pracovních táborů dohromady s jinými nechtěnými obyvateli, např. homosexuály a knězi.

kuba, sušení tabáku

Mezi rokem 1959 a 1962 opustilo zemi přibližně 200 000 Kubánců, zejména odborníků a bohatých vlastníků půdy. Usadili se na Floridě a založili kolonii, která si postupně získala politickou a ekonomickou moc. V období 1965–1971 odešlo ze země dalších 200 000 Kubánců v rámci programu Lety za svobodou a 125 000 (označovaných jako kriminálníci) je v roce 1980, kdy Castro uvolnil cestovní omezení, následovalo z přístavu Mariel (západ Havany).

Podle oficiálních washingtonských odhadů ztratily americké společnosti 8 biliónů dolarů jako důsledek kubánského znárodnění a přivlastnění si majetku. V roce 1961 se vycvičení kubánští emigranti pokusili o svržení Castrova režimu. Jejich pokus však skončil fiaskem v Zátoce sviní.

Washington je stále zásadně proti politickému vývoji na Kubě a snaží se izolovat Castra v Latinské Americe. Brzy po události v Zátoce sviní se Castro sám prohlásil za marx-leninistu. Castro nevykazoval v padesátých letech minulého století žádnou náklonnost komunismu, takže bývá poukazováno, že to byla právě americká agrese, která ho dotlačila, aby se vlichotil Sovětskému svazu a východnímu bloku jako potenciálním obchodním partnerům.

Spolupráce s Ruskem

Ke konci 80. let probíhalo více než 80 % kubánského obchodu právě se SSSR, který poskytoval Kubě peněžitou podporu ve výši 5 biliónů ročně. V roce 1962 sovětský prezident Nikita Chruščov rozmístil na Kubě 42 raket středního doletu. Americký prezident John F. Kennedy odpověděl námořní blokádou ostrova, aby zajistil, že žádné další rakety nebudou přivezeny, a trval na tom, aby ty stávající byly odstraněny.

Po šestidenní konfrontaci „z očí do očí“ (u nás známá pod termínem „karibská krize“) byla potenciální jaderná katastrofa odvrácena, když Chruščov odstoupil na oplátku za slib, že USA stáhne své jaderné rakety z Turecka. Ve stejném roce bylo na Kubu Američany uvaleno úplné obchodní embargo (jež Kubánci nazývají bloqueo), které trvá dodnes.

zatoka svini

Pád sovětského svazu

Zvláštní období Do konce 80. let plnil sovětský obchod a peněžitá podpora pro silně centralizovanou a špatně plánovanou kubánskou ekonomiku rozhodující úlohu. Ale následný rozpad Sovětského svazu připravil Kubu o proud jídla, ropy a tvrdé měny. V roce 1990 kubánská vláda vyhlásila začátek mírového období, tzv. „zvláštní období“, a zavedla nová úsporná opatření. Přestože přídělový systém existoval na Kubě již od 60. let, byl seznam zboží na příděl doplněn o mnoho nových položek.

Stalo se téměř nemožné žít pouze z přidělených dávek. Záležitost se ještě více zhoršila, když se v roce 1992 kubánským demokratickým zákonem rozšířilo embargo USA o zákaz obchodování s Kubou i na zahraniční pobočky amerických společností. S ekonomikou v tak velkém nepořádku musela kubánská vláda zavést omezený počet kapitalistických opatření, přes tento fakt si však současně udržela i svůj politický vliv. Zahraniční investice ve formě podniků se společnou majetkovou účastí v oblastech, jako je turismus, těžba nerostného bohatství a ropy, jsou intenzivně podporovány.

Novodobá historie

Přijetí opatření jako legalizace dolaru a malého soukromého podnikání v roce 1993 a otevření soukromého farmářského trhu v roce 1994 zlepšily situaci pouze pro některé Kubánce. Život na Kubě byl stále těžký. V srpnu 1994 se 30 000 Kubánců pokouší doplout na Floridu na improvizovaných raftech. Ačkoliv ty nejhorší krizové stavy má dnes již Kuba za sebou, USA stále přijímá ročně na 20 000 legálních migrantů. Castro má nyní nové spojence. V jejich čele stojí prezident Venezuely, Hugo Chávez.

Tisíce kubánských lékařů bylo posláno do venezuelských barrios výměnou za levnou ropu. Tito dva anti-imperialističtí vůdcové společně pracují také na zajištění zdravotní péče a poskytování energie pro své sousedy. Kuba stále zůstává trnem v oku pro vládu USA kvůli svým úzkým vztahům se státy, jako jsou Irán a Čína.